Můj den

Devítka

1:MC#ezi prsty mi roky utíkaj',
proč blízko duše cF#ítím někdy k rHánu strF#ach,
vždyť v dlaních D#mosudy hvězd stejně mám napsanC#ý,
nad hlavou mi ptáci procitaj',
letí k jihu, vF#ítr stírá z křHídel prF#ach,
ten směr maj' tD#misíce cest, tisíckrát hledanG#ý.
R:Dobře vBmím: teď někde prF#ocitHá mF#ůj dC#en,
já ještě spD#mím, ale už cF#ítím krHev ve spF#áncC#ích,
když začnem hrBmát, je to jak F#útěk zHa slF#uncC#em,
dám ti svůj hlD#mas, tF#y mi svý slova dC#ej.
2:Umím i pohladit a snít,
i ublížit, a dávat slovům správnej řád,
jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít,
neumím kreslit mapy lží
a hodnejch tváří, na to si neumím hrát,
pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít.
3:Když vítr okno otvírá,
zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná,
když buší do dláždění kyselej pražskej déšť,
jsem starší víc než o pár let,
čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá,
závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:43:09.005+00:00
Výsledky hledání: